Design...
10. září 2008 v 15:37 | Petrys (designérka blogu)
|
Webmiss
Hoj, pardón, ale design ode mě nastavím až za hoďku.Jako se blbě zobrazuje, no.
Tak za hoďku, čus
Neco o arabskych koniku
3. září 2008 v 17:10 | bara
|
>>Koně <<
Vzhled
Na Arabovi je netypičtější štičí hlava a ocas držený vysoko vzhůru jako prapor. Arab má hluboký hrudník a šikmé plece. Je to kůň středního tělesného rámce. Má ploché chody. Hříva a ocas se Arabům nestříhají, jen hříva se vyholí od uší asi 20cm směrem ke kohoutku. Na přehlídkách se rozhodně nepletou copánky, jen se hříva a ocas namastí speciálním leskem. Arab má nejčastěji ryzou a bílou barvu, ale může se u něho vyskytnout jakákoliv jednolitá barva. Je vysoký od 144,2 až do 152,5 cm nebo výše. Na rozdíl od ostatních plemen,která mají 18 párů žeber,6 bederních a 18 ocasních obratlů,jsou u araba tyto počty 17-5-16.
STAVBA TĚLA
Kohoutek: Krk ladně přechází do vysokého a širokého kohoutku, nasazení na plece je zřetelné.
Tělo: Arab má krátký, lehce prohnutý hřbet, silná bedra a delší rovný kříž.
Zbarvení: Ryzáci, bělouši, hnědáci i vzácnější vraníci, to jsou převládající barvy arabů.
Ocas: Kořen ocasu je nasazen nápadně vysoko na zádi. Při pohybu je nesen obloukovitě vzhůru (prapor).
Nohy: Nohy jsou suché a čisté, bez přílišně mohutnosti holení. Šlachy jsou jasně patrné a nohy mají téměř dokonalý tvar i rozměr. Zadní nohy bývali dlouho u arabů slabší, ale u všech příslušníků plemene jsou zdravé a v pohybu uvolněné.
Hříva: Hříva i ohon jsou neibyčejně jemné, hedvábné.
Chřípí: pokožka na malém jemném chřípí je velmi jemná.
Hlava: Hlava je nezaměnitelná a nezapomenutelná. Je krátká a velmi jemná, nos je zřetelně konkávní, štičí. Nozdry jsou neobyčejně velké, stejně jako oči, široce otevřené a posazené níže než u jiných plemen. Uši jsou malé, jemné a někdy se zakřivují dovnitř. Typickým rysem je i jibbah, štíkovitá vypuklina mezi očima, která začíná u uší a končí na nosní kosti. Je v celé koňské rodině jedinečná.
Kostra: Obrysová linie araba je dána vyjímečným utvářením jeho kostry. Má 16 párů žeber, pět bederních obratlů a 16 ocasních na rozdíl od jiných plemen, která mají uspořádání 18-16-18. Tento rozdíl podmiňuje i vysoké nesení ocasu.
STAVBA TĚLA
Kohoutek: Krk ladně přechází do vysokého a širokého kohoutku, nasazení na plece je zřetelné.
Tělo: Arab má krátký, lehce prohnutý hřbet, silná bedra a delší rovný kříž.
Zbarvení: Ryzáci, bělouši, hnědáci i vzácnější vraníci, to jsou převládající barvy arabů.
Ocas: Kořen ocasu je nasazen nápadně vysoko na zádi. Při pohybu je nesen obloukovitě vzhůru (prapor).
Nohy: Nohy jsou suché a čisté, bez přílišně mohutnosti holení. Šlachy jsou jasně patrné a nohy mají téměř dokonalý tvar i rozměr. Zadní nohy bývali dlouho u arabů slabší, ale u všech příslušníků plemene jsou zdravé a v pohybu uvolněné.
Hříva: Hříva i ohon jsou neibyčejně jemné, hedvábné.
Chřípí: pokožka na malém jemném chřípí je velmi jemná.
Hlava: Hlava je nezaměnitelná a nezapomenutelná. Je krátká a velmi jemná, nos je zřetelně konkávní, štičí. Nozdry jsou neobyčejně velké, stejně jako oči, široce otevřené a posazené níže než u jiných plemen. Uši jsou malé, jemné a někdy se zakřivují dovnitř. Typickým rysem je i jibbah, štíkovitá vypuklina mezi očima, která začíná u uší a končí na nosní kosti. Je v celé koňské rodině jedinečná.
Kostra: Obrysová linie araba je dána vyjímečným utvářením jeho kostry. Má 16 párů žeber, pět bederních obratlů a 16 ocasních na rozdíl od jiných plemen, která mají uspořádání 18-16-18. Tento rozdíl podmiňuje i vysoké nesení ocasu.
Arabsky plnokrevnici
3. září 2008 v 17:00
|
>>Koně <<
je nejstarší nebo druhé nejstarší plemeno koní. Arabský plnokrevník pochází ze severní Afriky a blízkého východu - zejména z Egypta, kde byl po tisíciletí chován beduíny bez přimísení cizí krve. Arabským plnokrevníkem nazýváme pouze ty koně, kteří prokazatelně pocházejí z arabských koní importovaných z těchto oblastí. Často je používán ke šlechtění a zušlechťování jiných plemen, je také dobrým jezdeckým a dostihovým koněm. Křížením tohoto plemena s jiným vznikl např. anglický plnokrevník a mnoho dalších plemen.
Typickým znakem arabského plnokrevníka je ušlechtilá hlava s konkávním profilem, širokými nozdrami a výraznýma očima Jedinečný vzhled arabského plnokrevníka je určován také utvářením páteře, které se liší od ostatních koňských plemen v několika ohledech. Arab má 17 žeber (ostatní koně 18), 5 bederních obratlů (ostatní 3) a 16 ocasních obratlů (ostatní 18).
Typickým znakem arabského plnokrevníka je ušlechtilá hlava s konkávním profilem, širokými nozdrami a výraznýma očima Jedinečný vzhled arabského plnokrevníka je určován také utvářením páteře, které se liší od ostatních koňských plemen v několika ohledech. Arab má 17 žeber (ostatní koně 18), 5 bederních obratlů (ostatní 3) a 16 ocasních obratlů (ostatní 18).
fotky
11. července 2008 v 14:10 | Barys
|
Obrázky Friského koně
tady.
tak ušlechtilé plemeno
hm.krásneeeee
ja padám normálně krása
to vypracované tělo
jeee
tak to je zatim ,vše!Historie
11. července 2008 v 14:06 | Barys
|
Historie Friskeho koně
ahojík tady máte historii,toto plemeno je tak krásne ze jsem uplne out!
... Historie tohoto plemene sahá pravděpodobně až 3000 let zpátky do minulosti.
Jeho předkové byly používány už starými Římany jako tažná zvířata a po zušlechtění
orientální krví nosil středověké rytíře na křížové výpravy.Tehdy se ovšem kůň
z oblastí u Severního moře považoval spíše za ošklivé plemeno.Stejně jako mnoho
plemen,která byla tehdy velmi rozšířená,přesvědčoval fríský kůň svou nenáročností,
vytrvalostí a silou-což jsou vlastnosti,které na něm jeho jezdci oceňují i dnes.
K dyž v 16. století okupovali Španělé Holandsko, byl jeho vzhled značně ovlivněn
Andalusany.Jeho učenlivost a dobromyslnost se nezměnily a fríský kůň se stal zvířetem,
které je vysoce oceňované jak v zápřeži,tak i pod sedlem a polních pracích.Tento
nanejvíš spolehlivý pracovní kůň se spokojí s málem a je stále velmi výkonný.
Fríský kůň se pak podílel na vývoji felských, dalských poníků, oldenburských
koní a možná i morganů.Také fríský hřebec Romke - importovaný z Holandska - byl
v 70.letech 20.století využíván i v chovu starokladrubského vraníka ve Slatiňanech.
Jeho vynikající chod způsobil,že lehčí typ byl v 19.století používán jako klusák.
jeho kvlality klusáka přiměli chovatele a majitele,aby ho křížlili s lehčími a
rychlejšími plemeny.Přitomse ale stále více odchylovali od původního typu.Proto
na začátku 20.století sxistovala už jen hrstka fríských chovných hřebců.Fríského koně
možná zachránila válka.Tím,že benzim byl na příděl a automobily byly zablokována,dostali
se fríští koně opět do první řady mezi užitkové koně.Sloužili převážně jako kočárový
koně a také v zemědělství.
Po válce zajistila královská holandská společnost chovatelů ochranu tohoto plemene
a zachování typu.

zdroj tady:cerna-perla.websnadno.cz
Autor blogu-Barys
11. července 2008 v 14:00 | Barys
|
Webmiss
Čauwess,jak se máte?
Začínám s blogem teprve chvilku!
Jinak, mé jméno je Barbora neboli "Bára" a moje přezdívka je Barys.
Jsem hnědovláska a mám hnědozelený oči.
POZOR JSEM NEJDIVNĚJŠÍ TVOR NA SVĚTĚ!
Jinak, miluju koně,jsem strašně bláááznivá atd.........
tak paa, vaše Barys!










krasa.








